Porodnická péče

Ultrazvuková vyšetření


Ultrazvuková (UZ) diagnostika využívá fyzikálního principu šíření a odrazu akustického vlnění o vysokých frekvencích.

Základem je dvourozměrný (2D) obraz umožňující pohled na řezy tkáněmi a vnitřními orgány plodu s vysokou přesností a v reálném čase. Je jím možno sledovat i pohyby plodu nebo činnost srdce plodu. Na obrázku je vidět profil obličeje plodu ve 12. týdnu těhotenství.

Trojrozměrné (3D) nebo čtyřrozměrné (4D) plastické zobrazení vzniká počítačovou rekonstrukcí řady 2D řezů. Na našem pracovišti používáme 2D zobrazení. Pro rodiče může být zajímavý plastický 3D snímek obličeje plodu z poloviny těhotenství, jak ukazuje následující obrázek.Toto vyšetření zprostředkujeme v případě zájmu rodičů, není standardně hrazeno ZP.

Dopplerometrie se využívá hlavně při vyšetření toků krve srdcem a cévami plodu: například pupečníkem, srdečnicí, cévami zásobujícími ledviny, dolní a horní dutou žilou nebo cévními zkraty plodu (venosním duktem či arteriálním duktem). Dopplerometrie informuje o utváření srdce, o funkci chlopní, funkci placentárního řečiště a nepřímo tak i o stavu vnitřního prostředí plodu. Zobrazení průtoku krve venosním duktem (to je spojení mezi pupečníkem žilou a srdcem plodu) je významným ukazatelem stavu plodu již na začátku těhotenství. Obrázek ukazuje barevné dopplerovské zobrazení průtoku krve ledvinami plodu.

  1. Prvé vyšetření v 6. až 8. týdnu, počítáno od prvého dne posledních měsíčků (PM). Je obvykle prováděno pochvou (vaginální sondou). Cílem je určit stáří těhotenství a počet zárodků (jednočetné, dvojčata, trojčata…), ale hlavně prokázat umístění zárodku v děloze a vyloučit nebezpečí mimoděložního těhotenství. Od 6. týdne normálního těhotenství je vidět v děloze dutina, ve které se postupně objevuje tzv. žloutkový váček a plodová ploténka s viditelnou srdeční činností.
     
  2. Další vyšetření se provádí ve stáří plodu 10. týdne, kdy lze přesně určit stáří těhotenství změřením vzdálenosti mezi temenem a kostrčí plodu (CRL). 
    12. – 14. týden /tzv. I. trimestrální genetický ultrazvuk/ důležitým znakem je výška prosáknutí podkoží na šíji (šíjové projasnění – NT), která by měla být nižší než 3 milimetry.  Výrazné zvětšení NT znamená riziko vrozené vady nebo hrozící potrat. Pokud je plod otočen příznivě, lze změřit i velikost nosní kosti (NB). Chybějící nebo krátká nosní kost zvyšuje riziko vrozené vady. Kromě těchto standardních známek (markerů) vrozených vad je možno vyšetřit stavbu těla plodu a určit umístění tvořící se placenty. U vícečetného těhotenství se určuje, zda se jedná o jednovaječné nebo vícevaječné sourozence.
     
  3. Vyšetření mezi 20 a 22. týdnem těhotenství. V tomto stádiu lze podrobně vyšetřit stavbu těla plodu, umístění, tvar a velikost většiny vnitřních orgánů. V případě srdce a ledvin se lze vyjádřit i k jejich funkci. Proměřuje se velikost jednotlivých oddílů plodu – standardně průměr a obvod hlavičky (BPD, HC), obvod bříška (AC) a délka stehenní kosti (FL). Hodnotí se též stav a uložení placenty a množství plodové vody.
     
  4. Vyšetření ve 30. – 32. týdnu těhotenství. V tomto období je základem vyšetření biometrie – proměření plodu s určitým omezením vzhledem k velikosti plodu. Hodnotí se opět velikost, tvar a uložení vnitřních orgánů, stav a uložení placenty a množství plodové vody.

Bezpečnost: Ultrazvukové vlny mají jen velmi nízkou energii a biologickou aktivitu a proto je UZ bezpečná vyšetřovací metoda.