Doma mít nachystané oblečení na cestu z porodnice ve vajíčku (přiveze tatínek).
Je mnoho možností, ale každá rodička potřebuje individuální přístup.
Je to způsob tlumení bolesti při porodu formou zavedení znecitlivující látky v oblasti bederní páteře. Při epidurální anestezii se znecitliví nervy, které v míšním kanálu odstupují
z míchy a vedou do břicha. Zavedení epidurální katetru trvá několik minut, účinek po podání látky je do 20 minut a trvá až 2 hodiny, dávky lze opakovat. Netlumí děložní kontrakce
jen zmírňuje bolestivost kontrakcí.
Známky porodu můžete rozdělit na jisté a nejisté známky porodu.
Nebo-li vyvolání, pokud porod nezačne spontánně nejpozději do 42. týdne nebo má rodička
či plod nějaké rizika, pak je nutné porod vyvolat.
Provádí se podáním dávky prostaglandinů do pochvy, následuje dirupce (puštění) plodové vody, poté nastupují spontánně kontrakce děložní. Pokud nejsou dostatečně efektivní
je nutno je posílit infuzí s Oxytocinem. Další postup je již velmi individuální.
Porod má čtyři fáze. První fáze začíná kontrakcemi, během nichž se otevírá hrdlo dělohy
a trvá do té doby, než se zcela otevře na průměr přibližně 10 cm. Druhá doba porodní trvá
od úplného otevření a končí porodem vašeho dítěte. Třetí doba porodní je dobou mezi porodem a porodem placenty. A čtvrtá doba porodní je doba 2 hodin po porodu placenty.
První doba porodní trvá přibližně 8 –14 hodin, druhá 1–2 hodiny a třetí přibližně 1 hodinu. Záleží však na rodičce a na způsobu porodu.
Ano, lze. Jednak již v těhotenství vhodnou masáží nebo použitím tzv. aniballu.
Při porodu potom lze provést episitomii, což je natřižení hráze.
Episiotomie se u spontánního porodu neprovádí preventivně, ale jen v případě,
kdy je evidentní, že průchod hlavičky je obtížný nebo nemožný.
Provádí se na zcela rozvinuté hrázi (tj. kdy jsou utlačeny cévní a nervové svazky,
tkáň jen bez prokrvení a necitivá).
Preventivní episitiomie se provádí jen porodu rizikových (velký plod) nebo při komplikacích porodu, kdy je nutné použít kleště nebo vakuovou pumpu. Pak je to s výhodou, jako prevence velkého poranění hráze a konečníku.
Jednak může být plánovaný v těhotenství pro nějaké riziko jak matky tak plodu, anebo může být proveden akutně za porodu pro vážné rizika ohrožení, jak matky, tak plodu.
Průběh plánovaného císařského řezu:
Poté rodička zůstáváte dvě hodiny pod dohledem asistentek na porodním sále,
a potom je přemístěna na oddělení šestinedělí.
Zdravé miminko bývá umístěné spolu s matkou na oddělení šestinedělí, kde se o něj stará maminka za pomoci dětských sester. Na jeho zdravotní stav dohlíží dětští lékaři. Pobyt
v nemocnici trvá většinou 3–5 dní a během této doby miminko absolvuje následují vyšetření:
Pediatrické vyšetření - Dětský lékař kontroluje miminko každý den při vizitě. Všímá si, zda poporodní adaptace probíhá tak, jak má. Jestli se neobjevuje novorozenecká žloutenka. Jestli dítě dobře pije, jak se mu hojí pupík a spousty dalších věcí.
Ortopedické vyšetření - Během pobytu v nemocnici dítě vyšetří i ortoped, který se zaměří na zjištění vývojových vad dolních končetin (zejména kyčlí ). Vyšetření se provádí ultrazvukovým vyšetřením. Je-li vše v pořádku, další kontroly vás čekají mezi 3.–6. týdnem a dále mezi 6.–9. měsícem.
Rozpadem červených krvinek vzniká žlučové barvivo bilirubin, které v prvních dnech nedostatečně fungující játra často nestíhají zpracovat. Bilirubin se potom hromadí v krvi
a ve tkáních, tím dostává kůže a oční bělmo žlutavé zabarvení. Žloutenka se nikdy nevyskytuje hned první den po porodu, maxima dosahuje mezi 3.–5. dnem a zhruba do dvou týdnů mizí. Někdy může ve slabé formě přetrvat i pár měsíců – pak děťátku jeho lékař pro jistotu překontroluje jaterní testy. Různé zdroje uvádí, že se žloutenka projeví až u 50–70% novorozenců. Většinou se nijak neléčí, pouze se miminko co nejvíc vystavuje dennímu světlu (ideální je dát postýlku pod okno). Je-li žloutenka silnější, dává se miminko na fototerapii–umístí se do inkubátoru oblečené pouze do pleny a brýliček na ochranu očí
(případně se jim přes oči třeba převážou) a osvětluje se speciálním světlem.
Mateřské mléko je první volbou pro výživu novorozence, ne každé však jde kojení "samo".
Je dobré si proto vybrat nemocnici, ve které se kojení věnuje pozornost: personál zná různé polohy pro kojení a dokáže je maminku naučit; děti se nepřikrmují - a když už je to opravdu nutné, neděje se tak z kojenecké lahvičky, ale alternativními metodami (z kádinky, lžičky apod.). Nezapomeňte, že po porodu miminko ubývá na váze a je zcela normální, že takto shodí třeba až 15% své porodní váhy. Úbytek trvá zhruba tři dny, poté se vám plně rozvine laktace a váha se pomalu začít šplhat na horu. K podpoře tvorby mléka je nezbytné nevyhýbat se nočnímu kojení, i když počáteční pití (třeba i) po hodině pro vás může být únavné.
K podpoře kojení lze využít i pijí čajů nebo homeopatika ihned po porodu.
Během pobytu v porodnici byste se měla naučit pečovat o miminko – správně ho brát do rukou, přebalovat, koupat, oblékat... Pokud si s něčím nebudete vědět rady, nebojte se zeptat dětských sestřiček.